Indie je obrovská země jižní Asie. Co do velikosti pro našince takřka kontinent. Dalo by se říci, že je to takový „menší“ bratříček sousední Číny. Je to druhá nejlidnatější země na světě a země, ač se to nezdá, s druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou. V obou případech zaostává právě za Čínou. Indie je to také země velkých kontrastů. Najdete zde vše od zasněžených vrcholků velehor po krásné písečné pláže, od nejmenších osad v horách až po několikamilionové metropole, od těch nejchudších z chudých až po miliardáře s vlastními paláci.
[ Indie již od 19.000kč ]
Historie Indie sahá tak daleko, jako historie lidstva. První zmínky o osídlení pochází z doby před 5000 lety. Její moderní historie se začíná psát na počátku 19. století, kdy se stává součástí britského impéria. Samostatnost získává roku 1947, ale zůstává členem Commonwealthu. Hlavním městem Indie je Nové Dillí, které je součástí oblasti Dillí. Další velká a významná města jsou Bombaj, Kalkata či na jihu ležící Bengalúru a Madrás.Pokud se rozhodnete vycestovat do Indie, tak na prvním místě je třeba si zajistit vízum. Není to žádný velký problém, vízum Vám vystaví na indické ambasádě v Praze do týdne cenu, která se pohybuje podle délky pobytu, standardní vízum na 6 měsíců vyjde na 1600 Kč. Další věc, na kterou je třeba pomyslet před cestou do Indie, je očkování. Budete určitě potřebovat vakcínu proti Žluté zimnici a silně se doporučuje také očkování proti Hepatitidě typu A. Přece jenom hygiena v Indii není všude na dobré úrovni. Dále budete potřebovat místní platidlo – Rupii. Za Korunu dostanete lehce přes 2 rupie. Lepší ale je si s sebou vzít hotovost v Dolarech, které můžete bez problémů vyměnit na místě samém. Co se týče elektroniky, nejsou potřeba žádné adaptéry, v Indii mají stejnou síť i stejné zásuvky, jako u nás. Jenom napění, hlavně mimo města, značně kolísá a objevují se časté výpadky. Co se komunikace týče, internet je dostupný pouze ve větších městech. Mobilní síť je stejná jako u nás, fungovat by Vám měli všichni naši operátoři.
Nejjednodušší způsob cestování do Indie je samozřejmě letadlem. Pokud je však někdo dobrodruh, může se na cestu po souši, která nabídne neopakovatelné zážitky s postupným objevováním domorodců a jejich kultury, takže po příjezdu do Indie to pro něj nebude tak velká změna. Letecky se do Indie dostanete zhruba za 10h a budete si muset posunout hodinky o 4 hodiny dopředu, po souši pojedete zhruba 14 dní.
Doprava po Indii je velice levná, ale také velice nekvalitní. Autobusy a vlaky jsou nepohodlné a přeplněné. Ve velkých Indie městech je asi nejlepší jezdit taxíkem. Nezapomeňte však, a to platí u všech služeb, na spropitné. Vůbec nějaký, i malý peníz navíc dokáže všechno neuvěřitelně urychlit. Nezapomínejte, že většina Indů žije na hranici chudoby, takže i za to málo jsou vděčni. Navíc pokud kupujete například ručně vyráběné suvenýry, jistě si to za svou snahu zaslouží. Co se týče bezpečnosti, tak je na tom Indie vcelku dobře. Kromě území Kašmíru hrozí „jenom“ krádeže, takže si své věci dobře hlídejte a nikdy se od nich moc nevzdalujte.
Podnebí v Indii je kromě horských oblastí na severu tropické, monzunové. V jednotlivých oblastech se všask lehce liší, hlavně průběhem období během roku. Léto je někde mezi dubnem a červnem a vyznačuje se opravdu vysokými teplotami (kolem 40°C). Poté přichází monzun – červen-srpen na severu nebo prosinec na jihovýchodě Indie, který se vyznačuje opravdu vytrvalými dešti a pro cestování není vhodný. Zima trvá zhruba od listopadu do března a je ideálním obdobím pro dovolenou Indii.

Komentáře k článku
hodně stručné, ale výstižné
opravila bych :…zasněženými vrcholky Hymálaje, zamiřte na sever
zdraví Hanka
Tak do Hymalájí bych teda nejela

Uživatel Jirka co tu pořád dělá reklamu je pějnej č.u.r.á.k!!!!!!!
s tou elektronikou je to poněkud nepřesné… napětí sítě sice odpovídá, ale jako každá postkoloniální země commonwealthu, je elektrický rozvod na naše vidlice od přístrojů nevhodný…je třeba mít adaptér (stejný jako v Anglii)…pokud chcete cestovat na delší dobu, vemte si ssebou flash disk (USB) pro zálohování emailů pro odeslání domů, až budete hodiny marně odesílat jeden email, vzpomenete si na mne…
Nepíšou se náhodou Himaláje z měkkým „i“?
Opravdu stručné, nedávno jsem se vrátila po měsíčním putování po Indii. Indie je jen pro otrlé a tvrdé nátury. Měla jsem pár dní, kdy jsem brečela a nevěděla co dál, když se po mne vztahovaly stovky ruk žebráků od dětí, mladičkých matek s miminy, staříků, stařen, tak zubožených, že jsem nevěděla co dělat. Někdo jen němě zíral, jiný zpíval, jiný volal, tloukl třeba holí, hrál na píšťalu, předříkával nějaké verše, jiný, třeba ve vlaku zametal nepořádek po spolucestujících. Mnohokrát natahovali žebráci ruce až do otevřených okének vlaků, autobusů a vlastně všude na ulici. Na nádražích musíte překračovat ležící těla pod hadrami, novinami, tak špinavá, někdy i zmrzačená, neměla jsem sílu to každý den dokola snášet a to nejsem žádná měkota. Co na to říct .A co se týče dopravních prostředků, nesouhlasím…Nejsou nejpohodlnější, ale je to obrovská příležitost k seznamování ať už s obyčejnými hinduisty, kteří vám třeba nabídnou i svůj oběd, nebo různé, nám neznáme pochoutky,nebo jedete vlakem, plným mnichů, jako my, dva tisíce mnichů jelo s námi do Ladakhu, uvolnili nám svá místa, protože jsme nestihli zajistit rezervaci a to v nočním expresu. Děje se zde vždy tolik, co na ulici nemůžete prožít. Z dvacetičtyřhodinových přesunů vlakem mám ty nejneuvěřitelnější zážitky, jaké jsem si jen mohla přát, zažili jsme tolik srandy. Byli jsme dokonce i vyhozeni policajty z vvagonu – only ladies , kvůli mužům, s námi, dívkami, sedícím. Vlezli jsme dokonce díky zpoždění do expresu jedoucího na jinou stranu a průvodčí nám zařídil, že na nás v následující stanici, kde nás vysadil, nabral správný expres, správným směrem. Vůbec tam něměl ani jeden ani druhý stavět. Kdo by nám tohle v ČR zařídil…Cestovali jsme s malým dítětem sirotkem, kterému jsme chtěli pomoci penězi, jídlem, ale policajti z něho udělali zloděje – tipaře a vyhodili ho v noci z vlaku, kdesi ve venkovs.stanici. Tolik jsme za něho bojovali. Jak asi ten chlapec mohl skončit???? Naskýtá se mnoho otázek, na mnohé jsme nedostávali odpovědi, ale co mohu říct za sebe, cestování vlaky, autobusem, rikšami a na kole po Indii patří k mým nejsilnějším zážitkům, na které nikdy nezapomenu. Jaké pohodlí vlastně potřebuje cestovatel, který se měsíc potuluje jen se svým báglem po Indii? Někde v klidu složit na noc své znavené tělo. V lehátkových expresech jsme prožívali taktéž silné zážitky.. I když se večer po celodenní jízdě domlouváte rukama s Indy, kteří neumí ani zbla anglicky, kdy se asi zavěsí lehátka, že se nám chce spát, že jsme unavení a zda by se nepřemístili jinam, když chceme být jako skupinka pospolu a když vás u toho všichni kolem sledují a jste tam jedinými exoty vy? Tolik úsměvných scének jsem dlouho nikde nezažila a to si říkám cestovatelka. A komu vadí ta trocha nepohodlí v dopravních prostředcích, ať do Indie nejezdí. Právě tam se ta pravá Indie pozná. V autobusech jsme dokonce i se svými objemnými bágly dostávali přednost vpředu a obsazovali ta nejlepší místa a ta měly i naše batohy. Je toho hodně, co bych mohla psát, ale o tom píši a budu psát ve svém blogu. Obyčejní Indové mají k bílým úctu a rádi pózují při fotografování a velice rádi se sami s bílými fotí.
Jarko a ten tvůj blog, šoupneš sem odkaz? Procestoval jsem Indii již několikrát a rád bych si přečetl tvoje postřehy…
super potrebovala jsem do skoly 7 divu sveta ;)
Všechny zdravím!Celý ten článek od Jarky hltám jako blázen.Totiž takhle.Já odjíždím do Indie 4.července na dva měsíce.Sice pracovně,ale doufám,že bude i čas se někam podívat.Proto už teď hledám články a vůbec všechno o kultuře,zvycích atd. abych byl aspoň trochu připravenej.Kdo by to byl věřil,že se tam kdy vůbec podívám?Člověk se začne zajímat až když jde přímo o něho.A co všechno jsem za pár hodin stačil o Indii na netu přečíst,to jsem se ani zmála ve škole neučil.A podle článku Jarky a jiných,ta země,nebo jak píšou jiní(pro náš malej narod) kontinent,musí bejt úplně fantastická a ani nemusíš vidět památky.Určitě to bude zážitek na celej život.Tak zatím a doufám,že vás to moje psaní moc neotravovalo.
Ahoj, díky zejména Jarce za sdělení z první ruky. Pořád ale nevím kam jet. Vážím si duchovních tradic Indie, joginů. Ale památek je tolik a Himaláje se mi taky nesmírně líbí, že první, na čem ztroskotám je, že nevím, kam mám jet. Další problém je čas…chtěl bych tam jet na měsíc, ale možná je to zbytečné. Co se dá vidět za 14 dní?
Vložit komentář